Dvanáct kluků z dílny poslal Bühler CZ do hor zkoumat, co je to tým

S nadšením vzpomínají učni - obráběči na zážitkové dny na Dračí Skále v Horní Orlici, kam je poslala firma Bühler CZ Žamberk, kde se kluci učí řemeslo. „Cílem bylo kluky sdružit, aby mezi sebou více spolupracovali, aby se poznali i jinak, než na pracovišti nebo ve třídě,“ říká Aleš Dytrt.

„Chtěl jsem je poznat mimo výuku, v krajních stresových situacích a bylo užitečné, aby i oni sami sebe poznali a na vlastní kůži zjistili, co s nimi udělá neobvyklá námaha. Na dnešní poměry toho na ně bylo kladeno hodně a oni se s tím popasovali výborně,“ pochválil je šéf tréninkového centra Bühler CZ Aleš Dytrt.Připomněl, že smyslem celého teambuildingu bylo stmelení skupiny, směřované k efektivní spolupráci při řešení úkolů, a to formou her a komunikace. Také pro samotné žáky Střední školy a služeb v Žamberku bylo poznání se navzájem ve skupině, ze které se pomalu rodí spolupracující tým, nové a zajímavé. „Už samotné seznamování klukům „dalo zabrat“. Každý měl minutu na to, aby o sobě řekl vše důležité a zajímavé a už zde poznali, že to není vůbec jednoduché,“ uvedl Dytrt. V celkem šestadvaceti hrách ve dvou dnech, kdy z nich byli střídavě Vikingové jako námořníci, detektivové a mravenci, si kluci vyzkoušeli, jak se domluvit bez použití slov či na slepo, jak získat jídlo pro tým, jak zvládnout chaos a stres v případě poplachu, jak se vcítit do druhého a jak uhodnout, co zamýšlí, ale také jak si říci o pomoc a jak rozluštit záhadu. „Každý bod byl pro ně nový. Vnímal jsem, že tahle hra je něco, s čím se dosud nesetkali. A že se z toho budou rovnat celý zbytek pracovního týdne i víkend,“ usmíval se těsně po akci Aleš Dytrt. Připomněl, že například ve hře s názvem Jak získat jídlo pro tým šlo o společný postup skupiny na cestě z bodu A do bodu B bažinou a o zjištění, že obětovat se pro tým je nutností, protože chybný krok by znamenal smrt. Hned první den po obědě prověřila tým hra Mravenci a cukr. Kluci do ní vstupují rozděleni na dvě skupiny. Vzdálenost cukru a mraveniště je tak velká, že se musejí spojit, aby dosáhli cíle, ale musí jim to postupně „dojít“, nemají to v propozicích. Totiž každý mravenec, který se vydal na trasu, se přilepil, cesta i okolí bylo polité lepidlem. V tu chvíli musel přiskočit někdo další a jít po stejné trase přes svého kamaráda. „Chvíli jsme měli strach, aby se nezranili, když jsem viděl, jak se přelézali, a říkal jsem si: kolik jich bude ve čtvrtek v práci? Naštěstí to dobře dopadlo. Je to opravdu dobrá skupina,“ glosuje Aleš Dytrt. Po Thorově sekeře je svačinka a jde se do lesa. Následuje vyřazovací hra pro celý tým v kruhu s názvem Vikingové jako zdatní bojovníci - vítězem se stává ten, kdo zvládne chaos ve velení. Pak Vikingové přepadají maják – slepý obránce má výborný sluch a zázračnou kost - na koho ukáže, ten končí vyřazen. A hned se z nich zase na další hodinu stávají angličtí detektivové – celý tým určuje vraha pomocí rekonstrukce místa činu a opět se musejí umět domluvit.  V další akci se jde hrát fotbal a volejbal na ruby, poté Vikingové bojují o hospodu, kde vítězí ten tým, který se dříve vtlačí dovnitř přes „živé zábrany“. Čeká je ještě hra Bájná Atlantida a otázka: „Kdy byla dokončena bájná stavba obelisku Zin?“ Celý tým společně řeší matematickou hádanku ze spleti informací. „Každý do toho vnese, co umí, a tím ten příklad mohou společně vyřešit jednodušeji, rychleji. Jedinec nemá všechny ty vlohy, a když přijdou na to, že je užitečně propojit a odstraní svá ega či prosazování svého řešení jako jediného správného, dojdou dříve k výsledku,“ popisuje Aleš Dytrt a doplňuje: „A kluci zde zaznamenali rekord – měli to za 35 minut, tím, že se uměli spojit, dosáhli jeden z nejlepších časů. Zde musím vyzdvihnout práci hlavního instruktora Jana Nečase, který to všechno bezvadně vymyslel, řídil a měl hodně trpělivosti.“ Potěšilo ho, že se jim dvoudenní klání líbilo a přiznal, že ne všechno bylo „nej“. „Byly i úkoly, ze kterých žáci nebyli nadšení. Bylo například zajímavé pozorovat, co s nimi udělala hra, ve které měli zákaz mluvit. Při porušení dostali dvě varování a to třetí ukončilo hru. Byli zklamaní, že se to ukončilo, ale to je právě ono, že ne všechno je růžové a že když jsou tým, musejí si to vyřešit.“

Aleše Dytrta jsme se zeptali:

Jak se týmová práce projeví při praktickém vyučování v tréninkovém centru Bühler CZ?

„Spoustu úkolů vyřeší rychleji. A už vidím, že například, když skončí výuka a je třeba uklidit, nikdo z učňů nezmizí a rozdělí si to jako tým. Jsou na sebe zvyklí a už vědí, co od sebe mají čekat, myslím, že si v mezních situacích lépe poradí. Snažil jsem se při hře stále připomínat, jaký je rozdíl mezi týmem a skupinou a že oni jsou skupina, ze které roste jejich zásluhou tým. Těžší to mají v tom, že se nemohli vybrat navzájem, že se potkali na jednom místě z různých míst. Jsou teprve v prvním ročníku a tohle je začátek, zpozoroval jsem však už, že se někteří více otevřeli a uvolnili. Ono to už probíhá od nástupu loni v září. Dvojice, které tehdy vznikly, už to mají trochu jinak. Už si více hledají „parťáka“ podle svých charakterových vlastností, poznávají se. Po teambuildingovém klání to bude mít další vývoj, snaha je stmelit a hra i učení bude pokračovat a já se na to těším.“

2017-05-30-buhler01
2017-05-30-buhler02
2017-05-30-buhler03
2017-05-30-buhler04
2017-05-30-buhler04a
2017-05-30-buhler04b
2017-05-30-buhler05
2017-05-30-buhler06

Back to top

facebook_page_plugin